Projekt Minilop

Dlouho ve mě hlodala myšlenka...

Jako veterinář zaměřující se na medicínu drobných savců se často v ordinaci potkávám s různými "druhy" beránků a jejich původem. Od zverimexových, přes hobby chovatele, množitele prodávající nejčastěji velké množství králíků na Faunatrzích, oficiální registrované chovatele pod ČSCH, po chovatele minilopů. A právě minilopi se v poslední době těší velké oblibě. V ordinaci se mi tak přestavují nejrůznější beránci vydáváni za minilopy. A někteří z nich opravdu minilopy budou. O tom nepochybuji.

Chovatelé minilopů neustále bojují s veřejností a veterináři ohledně šlechtění a zdraví jejich miláčků. Dle chovatelů v jejich chovech problémy se zuby nejsou. Zkušenosti veterinářů jsou jiné, ovšem je otázkou, jak moc zkreslené máme jako veterináři vnímání, když k nám chodí většinou jen nemocní pacienti, případně poctiví na vakcinaci. A protože mě tento boj už vadil a sem tam se našel i chovatel, který se mnou slušně diskutoval, rozhodla jsem se dát minilopům šanci a ověřit si jejich tvrzení ve vlastní praxi. Jenže jak poznat pravého chovatele s pravými minilopy od těch, co vydávají za minilopa kdejakého beránka? minilopí chovatelé nejsou nikde organizovaní, musíte dát na svůj pocit a jejich poctivost s dobrým úmyslem chovu. A věřit, že ví, co dělají.

Začala jsem teda oslovením chovatelky, která se mnou vedla dlouhou a slušnou diskuzi v poslední době. Sledovala jsem chvíli její chov a její zvířata se mi pohledově líbí a dle fotek odpovídají standardu minilopa. Ta mě doporučila dle ni další dobré chovatele s kvalitními zvířaty. Oslovila jsem tedy i je se svou tezí. A některým to přišlo jako dobrý nápad. Nesháním a nesháněla jsem mláďata, můžu se klidně ujmout i dospělých králíčků, které již nepotřebují z nějakého důvodu ve svém chovu.

A tak ve mě roste myšlenka a ta se časem nejspíše stane skutečností. A to od 1.10.2025, kdy jsme dovezli první tři králíčky. Za ně velmi děkuji své kamarádce Terce Liskové z JussiBunny.

Budu mít vlastní chovný pár králíčků - minilopů. Chci je sledovat zdravotně - jak to teda s těmi zuby je. I jejich potomky. Plánuji být v dost těsném kontaktu s odchovanými mláďaty a to po celý život. Některé věci ovlivnit jdou, některé už tolik ne. Odborné texty a výzkumy z poslední doby tvrdí, že genetika je jen jeden z kamenů celkové kvality života, z povahy, zdraví atd. Mnohem více nás ovlivňuje výživa a formuje okolní prostředí, ve kterém se vyskytujeme.

Beránci všech velikostí obecně více trpí na záněty středního ucha. Je to dané právě jejich zalomeným zvukovodem oproti krátkouchým králíčkům, kdy u beránků nedochází k optimálnímu větrání a odvodu mazu z ucha. Tohle je něco, co moc nejde ovlivnit ani křížením. Stejně tak neovlivníte geneticky (kromě nevhodného křížení strakatých králíků) zažívací potíže. Mým cílem je potvrdit nebo vyvrátit potíže se zuby při správné výživě a krmení. Chci k tomu všemu přistoupit s otevřenou myslí. Moc ráda bych vyvrátila zažité "minilopi trpí na zuby", které mám i já hluboko zaryté pod kůží. Pokud se mi toto sledování povede, pak ovšem na výživě králíčků záleží ještě o mnoho více.